Od doby, co jsem zhubla, neprojdu kolem zrcadla nebo výkladní skříně, aniž bych se v něm neshlédla. Pořád okukuju své nové tělo a seznamuju se s ním. Však jsem se takováhle neviděla ani nepamatuju. Přítel si ze mě dělá srandu, že sem narcistka, že furt na sebe shlížím :) Ale o tom psát nechci. Jediná místnost, kde zrcadlo nemáme, je kuchyně.
 |
| Zrcadlo v ledničce taky není špatnej nápad! |
Cituji z článku na psychologie.cz: ''Pověste si zrcadlo do kuchyně. Není potřeba, abyste na sebe při jídle upřeně hleděli. Stačí podpořit periferní povědomí, že ty dobroty na stole a naše tělo se při konzumaci stávají spojitými nádobami.
Vytvořením vědomé či podvědomé vazby mezi myslí a tělem při jídle pomocí obyčejného zrcadla snížilo u pokusných osob během experimentů výběr nežádoucích potravin o 32 procent.
„Když se lidé vidí v zrcadle, věnují vlastnímu tělu větší pozornost a mnohem častěji sáhnou po jídle, které tělu prospívá,“ vysvětluje britský psycholog Richard Wiseman, v čem spočívá trik, kterým můžeme přelstít své chutě.''
(Pod článkem jsou i zajímavé komenty. Jeden z nich se vám může zdát povědomý :)) )
Už kdysi dávno jsem četla článek o anorektičkách, které si radily jíst před zrcadlem, aby jim to jídlo připadalo odporné. Anorexie se nezastávám a já do ní mám hoooodně daleko, ale na triku se zrcadlem asi něco bude.
Jdu do garáže vyhrabat plonkové zrcadlo a pak dám vědět, jak to probíhá :)
