Zumbaaa

Není žádnou novinkou, že zumba mě ze všech cvičení baví nejvíc (pokud tedy nejdu v 9 ráno. To jsem neschopná). A tak jsem si podle zumba skladeb, zveřejněných na zumba stránkách, vytvořila zumba playlist na youtube. A jelikož nejsem žádnej lakomec, tak se podělím i s vámi :)

Pokud jste zumbu někdy vyzkoušeli- víte o co jde. Pokud je zumba novinkou, prostě si pust'te vytvořený playlist a cvičte podle videa (jednoduché :))) ). Vůbec nevadí, že kroky nebudou přesně takové, jako na videu, důležité je se pohybovat.  Hlavně si budete cvičit doma, před obrazovkou, takže vás (možná) nikdo neuvidí :)

Celý playlist má 11 skladeb a trvá 45minut. Snažila jsem se vybírat videa, kde je zřetelně vidět choreografie.

A vzhledem k tomu, že jsem celý Velikonoce nehnula zadnicí, tak si to jdu pustit hned. At'se líbí. Zumbě zdar!

Dneska+včera

Včera jsem vytáhla kolo. O víkendu proběhla kontrola- pneu nafouklý, brzdy brzdí, světla svítí, stěrače stírají :D.

Takovouhle ceduli si asi budu
muset pořídit :)))

Jela jsem do cca 3kilometry vzdáleného sport centra, dala si hodinu pilátes, pak 45 minut shape & tone s činkama a pak zase na kole zpátky. Byla jsem celkem vyflusaná. A to jsem se ještě zapsala na zumbu na dnešní ráno. Mozek očividně nebyl plně při smyslech, když jsem se zapisovala na 9. ráno. (Na dnešek mi zrušili toho dobrovolníka, jelikož jim chyběl instruktor, tak nastupuju až za týden).

V 8 ráno zazvonil budík, ale z pelechu sem vylezla až v 8:25 a litovala sem, že sem se na zumbu nevyprdla. Vyčistila sem si chrup, protáhla řasu, usrkla čaj (na snídani nebyl čas) a opět na kole vyrazila do sport centra. Zumba mě NEBAVILA, byla sem celá rozespalá, rukama i nohama sem jen tak mátořila a přála si, at' už to skončí. Byla celá splavená a rudá, jako už dlouho ne :D. 

Takže zumbu po ránu opravdu ne :)

Včerejší váha 79.9 mě docela šokovala. Pohybu mám dost, takže to bude jídlem. Začala jsem opět ve velkým pít vodu- včera se mi podařilo vypít 4 litry (a to běhání na záchod si taky přičítám k pohybu! :) ). Vyhodila jsem zbytek čokoládového dortu, co tu zůstal po přítelových rodičích; požádala jsem přítele, at' pořádně schová čokoládu, kterou jsem náhodou objevila a pak dojed zmrzlinu, na kterou dávno zapomněl, ale já o ní věděla až moc dobře. Tak ted' tu nemáme nic, na čem by se dalo hřešit. Uf.

Just Jhoom!

Tenhle víkend v našem sport centru proběhlo něco, jako den otevřených dveří. Měli jsme možnost si vyzkoušet nové cvičení, tak jsem se vrhla na Just Jhoom!. Vedla to moje cvičitelka na power jógu a core fit, tak jsem věděla, že se nebudem flákat :)

Just Jhoom! (Just Dance= Prostě Tanči) je taneční fitko ve stylu Bollywood. Taneční kroky mi kupodivu ani tolik problémy nedělaly, ale doprovázet je 'včelkou', 'lotusem', 'pěstí' nebo 'vlajkou', bylo nad moje chápání :D

Včelka

Lotus

Křečovitě jsem držela pózu mezi lotusem, pěstí a včelkou a vehementně se soustředila na kroky. Do toho jsme 'myli okna' nebo 'podlahu', sem tam 'stáhli stužku' nebo napodobili 'vodopád'.



45 minut uteklo neskutečně rychle, a aniž to tak vypadalo, tak jsem se pořádně zapotila. Bylo super vyzkoušet něco novýho a doufám, že tohle cvičení otevřou na stálo.

dnešní jóga

Dneska tu bylo náááádherně! Celý den svítilo sluníčko, obloha bez mráčku, práci jsem vytáhla na zahradu, do toho pověsila prádlo nebo přesadila jahody.

cca měsíc stará fotka našeho městečka, jinou 'slunečnou' s trávnákem momentálně nemám :/

V 6 jsem se začala připravovat na jógu, ale popravdě se mi moc nechtělo. Nechtělo se mi bejt zavřená v upocený místnosti a po skončení vyjít do šera. Ale přemohla jsem se a vyrazila.

A jaký bylo překvapení, když se nás cvičitelka zeptala, jestli chcem jít cvičit ven, při západu slunce. Všechny sme nadšeně kejvly a šly za budovu sport-centra na palouček s výhledem na jezero. Trošku foukal vítr a chvíli trvalo, než jsme našly vhodný místo pro podložku, jelikož trávník byl plnej drnů a dolíků.  Do toho jsem odfoukávala mravence, berušky a jiný brouky z podložky a vyvázla jsem s jedním štípnutím od komára. Ale bylo to úúúplně jiný cvičení, na čerstvým vzduchu a za zpěvu ptáků :D 

Já a posilovna 3.

Dne 14.2 jsem se zapsala do posilovny (jak jsem psala tady) a od té doby jsem měla 5 schůzek, kdy mě většinou trenér 'B' povzbuzoval, chválil, radil co a jak, vyměnil cviky, který nevyhovovaly mým kolenům, přidal další závaží nebo poupravil nesprávný postoj. Popravdě, když jsem měla part'áka, který na mě dohlížel a dělal mi společnost, tak mě to docela bavilo. Ale běda jak sem tam měla jít sama. To se dostavila NUDA, nezájem a nechut'.

Na 5. schůzce jsem byla přeměřena a zvážena a vše se porovnalo s prvním dnem. Váha ukázala o kilo víc, ale tomu jsem oblečená a s plným žaludkem nevěnovala jedinou pozornost. Bylo mi vysvětleno, že svalstvo váží 3x víc jak tuk, tak možná i proto.

Nějaký úbytky na centimetrech hlásil, ale jelikož mě trenér 'A' měřil v coulech, tak vím prd.

A tím jsem si myslela, že mám od posilovny pokoj.

Ovšem následovala schůzka č.6, kde mi byl odebrán modrý index a dostala jsem ZLATEJ!(no nebyl zlatej, ale zlatým stránkám se taky říká zlatý, přestože jsou žlutý :)). Trenér 'B' mi vrazil do ruky 5ti kilovou činku a začal mi předvádět cviky. Činka samotná mi byla nesympatická a k tomu ještě ty cviky. Vyzkoušela jsem si cviky, co mi předváděl, i spinning kolo, vše bylo zapsáno do zlatého indexu a byla jsem propuštěna s tím, že mám chodit tak 3x tejdně.

Tohle bylo minulý týden a od té doby jsem do posilovny NEVKROČILA.

Prostě mě to tam nebaví, smrdí to tam a chlapi vydávají u zvedání činek neskutečný pazvuky. Tak proč se nutit? Radši budu chodit na další kolektivní cvičení a potit se v příjemnější společnosti :)

po pauze.

Po měsíci opět zdravím. Nevím, co jsem to měla za pauzu, ale vůbec jsem neměla chut' psát :( Ne, že by nebylo o čem, ale vždy jsem něco začala t'ukat a skončilo to první větou . No ale už jsem zpátky, věty už mám 3, tak to vypadá, že dneska něco napíšu :)

Abych ten měsíc shrnula:

Úbytek váhy- nic moc. Pořád se pohybuju kolem 78-79 kg, jednou i 79.9 kg, to jsem myslela, že mě klepne, pak zase 77.7. V tuhle dobu už jsem chtěla mít kolem 75kg. Tak prd.

Jídlo- katastrofa. Hlídala jsem se úplně minimálně. Když jsem měla chut' na čokoládu, tak jsem si koupila čokoládu. Když jsem dostala chut' na mraženou dřeň v 10 večer, tak jsem si dala mraženou dřeň. Když jsme šli na drink, tak jsem si dala, na co jsem zrovna měla chut' (a voda to nebyla :( ). A jsem v šoku, jak lehce jde sklouznout do starých kolejí :((.

Pohyb- aspoň něco pozitivního. Kdybych neměla pohyb, tak mám po tom měsíci minimálně 5kg nahoře. Ale cvičit chodím 5x týdně. O posilovně se rozepíšu v samostatným článku, protože to je kapitola sama o sobě.

V pondělí chodím na pilates a 'shape & tone' (tvarování se). To je celkem záhul-hodina ustavičného poskakování, cvičení, posilování, že není čas se ani napít. Navíc už jsem po pilates, takže únava je dost poznat.

V úterý ráno jsem myslela, že budu stíhat zumbu, stihla jsem to jednou a to jentaktak, tak jsem to zamítla a chodím jen v úterý večer (pokud zrovna nemáme filmový klub).

Středa je moje oblíbená power jóga.

Čtvrtek zumbaaa a možná přidám 'shape & tone' který je před zumbou. Uvidím.

A v pátek- dneska jdu poprvé na nějaký cvičení s míčema (stejná cvičitelka jako na power jógu, takže se zahálet nebude).

Víkendy mám 'volno' od sport centra, většinou chodíme na výlety.

Takže jsem nezahálela :)

já a posilovna 2.

Včera jsem šla na jógu. Když cvičitelka viděla samé povědomé tváře, tak se nás zeptala, jestli si dáme něco trošku rychlejšího. A než jsem stihla odpovědět, už jsem se rozcvičovala. Jely jsme jak o závod a úplně jsem zapomněla, že jsem měla být unavená z práce. 45minut power jógy uteklo jako mávnutím proutku, já se obula, srolovala rohožku a letěla na druhou schůzku s trenérem.

Čekal mě nový trenér, takovej stále se usmívající se mlad'och (říkejme mu B.). S nadšením vzal můj index, kde už jsem měla předepsaný cviky od pondělního trenéra A. Na rozcvičení mě posadil na kolo (načež sem s povzdechem obrátila oči vsloup), ale čekalo mě jen 6 minut a ukázalo se, že trenér B. bude čísílka sledovat se mnou. Aspoň jsem se zeptala na vše, co mi nebylo jasný (jakou si mám dát zátěž, jakou rychlostí mám jet atd). Když zjistil, že jsem předtím byla na józe, tak mi to zkrátil na 4 minuty (juchů!).

Pak mi ještě předved předepsané cviky s činkama, míčem, jedním posilovacím strojem a cviky jen tak na žíněnce. Jsem ráda, protože to je přesně to, co jsem chtěla: cviky na kritické partie (břicho) a na zpevnění poprsí. A hlavně to jsou cviky, který můžu provozovat doma (pominu-li ten jeden posilovací stroj). Trenér B. mi taky vysvětlil, jak přenášet váhu, aby mě nebolely kolena, co dělám špatně atd. Takže ted' už z posilovny snad nebudu mít takovou hrůzu. Ikdyž, kdo ví! Protože jsem se vždycky lekla, když tam ty chlapi při zvedání činek začali hekat/vzdychat/zuřit. A po druhý sem se lekla, když jeden cvičící důchodce, ležící na žíněnce, měl KRAŤOUNKÉ, VYKROJENÉ a hlavně VOLNÉ šortky! Žádná radost pohledět, vám řeknu.

Já a posilovna

Marně se snažím vzpomenout, KDY a PROČ mě to napadlo jít do posilovny. Asi jsem musela být smyslů zbavená, když jsem na recepci žádala o schůzku s trenérem.

Každopádně jsem v pondělí dorazila v určený čas, k určenému trenérovi. Proběhl 'výslech' a vše se zapisovalo do mého indexu-karty nebo jak to nazvat. Ptal se mě, co mě přivedlo do posilovny (to je to, co právěže nevím!!), vysvětlil mi, jak tyhle schůzky budou probíhat, mluvil o 3 až 12ti měsících (to chlapec netuší, že dávám posilovně MAXIMÁLNĚ měsíc), když se mě ptal na výsledek, kterého bych chtěla dosáhnout, tak sem odpověděla, že chci ještě zhubnout 10kg, zbavit se pupku a zpevnit se.

Pak mě zvážil a když váha ukázala 80kg, tak sem mu řekla, že by si měli koupit novou, jelikož tahle ukazuje BLBĚ. Ale byla sem oblečená a měla jsem v sobě jak snídani, tak oběd. Pak mě měřil- paže měřil obě (já si měřím jen pravou) a to zvedlou do výše ramen, se zat'atou pěstí. Boky měřil na 3 místech a vybral z toho tu nejširší míru. U měření stehen jsem se uchichtávala, jelikož mu metr pořád padal z rukou a chvílema jsem se už chtěla přeměřit sama. Veškeré výsledky zapisoval do indexu, sice mi je říkal, ale vše proběhlo v COULECH a já ani po 10ti letech v Anglii je neumím převádět (určitě ne v rychlosti a z hlavy). Ale jestli jim metr měří stejně tak, jako váha váží, tak to určitě budou mít špatně ;)

Pak proběhla přednáška o zdravé stravě, že cvičení nebude mít efekt, když se nacpu hamburgrem nebo čokoládou (chlapče, chlapče, asi tě odkážu na tenhle blog!) a pak mi doporučil, že bych se cvičením měla začít rovnou dneska a zeptal se, který z těch přístrojů mě baví nejvíc. Baví? Tápavě jsem se rozhlídla po posilovně a do oka mi pad rotoped- kolo mě přece baví, tak sem mu to řekla. A dál? zněla další otázka trenéra. Znovu jsem se rozhlídla, znovu zatápala a tentokrát mi do oka padla slečna, která až ladně cvičila na ''cross'' trenažéru.

A to už jsem seděla na rotopedu a šlapala, abych dala do oběhu čísílka. Trenér vysvětloval jejich význam- čas (pro začátek mi dal 15min), rychlost (měla jsem se držet mezi 12-14km/hod), obtížnost, vzdálenost, kterou jsem ušlapala, spálené kalorie a další čísílka, který sou mi utajený, ale prej nejsou důležitý. Pak mi ještě vysvětlil funkce cross trenažéru a opustil mě.

Začala jsem rotopedem. Nastavila si obtížnost 5 (ani nevím, jaká je nejvyšší, ale 5 to určitě není) a rozjela se. Čísílka se rozpohybovaly, já vzorně šlapala a pozorovala měnící se čísla. Ve zkratce- ČAS vůbec neubíhal, kalorie se zdálo, že NEUBÝVALY už vůbec, udržet si doporučenou rychlost bylo čím dál tím víc obtížnější, ze mě LILO a hlavně sem se neskutečně NUDILA! Sice tam nahlas vyřvávala hudba a já přečetla veškerý cedule s příkazy, zákazy a upozorněním, ale zbylých 14 minut nebylo co dělat ani na co koukat! Po 15ti jakž tak přežitých minutách jsem se přesunula na cross trenažér. Nastavila sem obtížnost a snažila se chytnout pohyblivých madel na ruce. Byla to fuška, protože jsem se nechtěla majznout, ale zastavit jsem nemohla, protože by se mi vynulovalo číslování (a každá vteřina drahá!!!!). Po pár pokusech se mi to podařilo a už jsem jela. Ovšem jestli slečna na sousedním trenažéru vypadala ladně, tak já sebou neskutečně trhala a cukala. Zkoušela jsem se uvolnit, zpevnit, zrychlit, zpomalit, ale furt sem byla taková trhavá. Tak sem se radši držela těch nepohyblivých madel. A zas začal ten samý problém- NUDA. Budu muset vymyslet, jak se zabavit. Napad mě iPod, bud' s vlastní hudbou nebo se španělštinou, ale nevím, jestli něco přes tu jejich hudbu uslyším. Pak mě napadlo vzít si Kindle a číst si, ale zase to tahat do posilovny, dávat na to pozor... Jak to řešíte vy??? Pro mě je to fakt záhada a šílená nuda :(

Ve středu po józe jdu na druhou schůzku. Tam mi prej ukážou víc cviků a představí víc mučících/nudných přístrojů.

Sportu zdar!